Puzzle

Právě i tyto tvary by měly pomáhat správnému umístění. Asi každý čtenář ví, o čem je řeč.

Historie této skládačky není příliš jasná. Za první se považuje skládanka londýnského učitele a rytce map Johna Spilsburyho, který kdysi potřeboval mapu pro výuku zeměpisu pro své žáky. Tak někdy v roce 1760 mapu nakreslil a rozřezal. Ale zda to byl opravdu první „jiggsaw“ jisté není.
míchání puzzle

Výraz z nadpisu pochází z angličtiny. I když jejich výraz „puzzle“ nevyjadřuje přesně tuto hříčku. Ten totiž používají při jakékoli skládačce. Tedy i třeba dřevěné kostky, které si jako dítě jistě pamatujete. Správnější výklad pro tuto skládačku je „jigsaw“.

Počet variant je v podstatě neomezený, jako podklad může sloužit jakákoli fotografie, obrázek, prostě cokoli. Speciální stroj z něj vyrazí příslušné dílky v příslušném počtu a již se může skládat. Pro děti je menší počet dílků, pro dospělé jich může být opravdu hodně. Klidně i přes tisíc.

A pokud si myslíte, že tím jsou možnosti vyčerpány, mýlíte se. Existují totiž i takzvané prostorové puzzle, zvané také někdy 3 D. Systém skládání je stejný. Kromě toho, že nemáte žádné okrajové části. Takže o to je to složitější.

Co na takové hraní říkají lékaři? Ti tvrdí, že jde rozhodně o dobrou činnost. Prý se zapojují obě mozkové hemisféry, ale také se při skládání cvičí motorika. Zvláště u 3 D skládanek. Také ta celá činnost údajně podporuje produkci hormonu dopaminu. Ten je odpovědný za optimismus. Skládání puzzle má prý pomáhat v boji s Alzheimerovou nemocí.
poslední část  puzzle

Není jasné, jak dalece se dá těmto závěrům věřit, ale všichni se shodnou na jednom. Že je to činnost ušlechtilá a může být brána i jako meditace. Což je tedy skutečně přínos pro naši mysl. Rozhodně ji můžeme směle každému doporučit.

Proto, chcete-li někoho obdarovat, bude skládanka jistě vděčným dárkem v podstatě komukoli.